Židovská čtvrť v Třebíči, která byla na seznam světového kulturního dědictví UNESCO zapsána v roce 2003, zahrnuje víc jak 120 obytných domů a objektů bývalých židovských institucí. Kromě těch jeruzalémských jsou třebíčské židovské památky jediné, které byly na seznam zapsány samostatně.

Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1670, v době nárůstu židovského obyvatelstva, které přicházelo především z oblasti východní Evropy. Právě nárůst obyvatel si vyžádal stavbu nové modlitebny. V roce 1693 byla z nařízení valdštejnské vrchnosti stavba vážně poškozena, dokonce hrozilo její zbourání. Opravena mohla být až v letech 1705 – 1707. Okolo roku 1837 byla rozšířena o přístavbu druhé ženské galerie. Na tu se vstupuje z vedlejšího domu Seligmanna Bauera, který slouží jako židovské muzeum. V roce 1926 byla synagoga od židovské obce odkoupená firmou Subak, která ji pak využívala jako skladiště kůží. Po roce 1945 sloužila jako sklad ovoce a zeleniny. Veřejnosti byla zpřístupněna teprve po rozsáhlé rekonstrukci, která proběhla v letech 1989 – 1997. Nyní je barokní památkový objekt využíván návštěvníky celoročně, a také slouží jako výstavní a koncertní síň.

Na ženské galerii Zadní synagogy je nyní umístěn model bývalého židovského města v Třebíči v měřítku 1:100 a rozměrech 6 m × 2,5 m, který zachycuje jeho tvář k roku 1850 a podrobně přibližuje jak jednotlivé objekty, tak podává celkový přehled o urbanisticky unikátně zachovaném bývalém ghettu.

V roce 2020 jsme rekonstruovali jak střechu na samotné Zadní synagoze, tak na dvou přilehlých objektech, v jednom nyní sídlí informační centrum, v druhém pak penzion. Na všech třech objektech byla použita režná bobrovka.