Areál bývalého dominikánského kláštera tvoří jednu z dominant panoramatu Olomouce. Byl založen v jihovýchodní části města nad městskými tržišti a městskou hradbou na počátku 13. století, a to na místě románské svatyně z 12. století. Ale snad již v římských dobách zde bylo opevněné místo, jak dokládají zbytky šestiboké základové zdi nalezené v zahradě nejstarší užívané budovy v klášteře. Tou je kaple sv. Michala, která byla dominikánům darována Václavem I. spolu s pozemkem‚ kostel byl první kupolovou stavbou severoitalského typu na Moravě. První písemná zmínka o klášteru je z roku 1227. Areál byl postupně dostavován a po několika ničivých požárech rekonstruován. Původně gotický areál, z doby kolem roku 1246 se zachovala raně gotická klenba, byl barokně přestavěn a dostavěn v historizujícím stylu. Třípatrová budova kláštera s pěti okenními osami, horizontální balustrádou a sedmi dvojsloupími má barokní průčelí z přelomu konce 17. století až počátku 18. století.

V 18. století byl klášter zrušen a dominikáni se přesunuli do bývalého kláštera františkánů. Arcibiskupský kněžský seminář byl v tomto místě zřízen v roce 1790, po rozpuštění generálního semináře v Klášterním Hradisku. Seminář zde působil až do roku 1950, kdy byl komunistickým režimem uzavřen a zrušen. Později využívala budovy semináře pedagogická fakulta.

Po pádu komunismu došlo k v roce 1990 ke znovuotevření Arcibiskupského kněžského semináře. V současnosti byly vzhledem ke klesajícím počtům bohoslovců dvě ze tří budov upraveny na vysokoškolské koleje a seminář funguje v původní (nejstarší) části komplexu, která sousedí s kostelem sv. Michala (tzv. Marianum, přestavěná část dominikánského kláštera z roku 1790).

Rekonstrukci fasády, kdy byla restaurována také bohatá štuková výzdoba, a částečnou rekonstrukci střech jsme prováděli v roce 2017, v roce 2019 pak došlo k obnově balustrády.