Památkově chráněná budova Lannovy vily se nachází v rezidenční oblasti Bubeneč v Praze 6 nedaleko Stromovky. Tuto reprezentativní novorenezanční vilu nechal postavit v letech 1868–1872 významný průmyslník, podnikatel a sběratel uměleckých památek Adalbert rytíř Lanna (1836–1909). Podnikal i ve stavebnictví, postavil například první vlakové nádraží (dnešní Masarykovo), Negrelliho viadukt a Buštěhradskou dráhu. Ta obsluhovala kladenský uhelný a průmyslový komplex, který založil.

Autorem stavebních plánů vily je Ignác Ullmann (1822–1897). Stavba se skládá z průčelní budovy obdélného půdorysu s jedním vybíhajícím ramenem a bočního křídla s dvoupatrovou věží s plochou střechou na jejímž vrcholu je vyhlídková terasa. Ta je ohrazená zábradlím s kuželkovou balustrádou a nabízí krásný výhled. K vile patří i rozsáhlá zahrada s altánkem. Výtvarné práce na vile provedl Ullmanův švagr Antonín Barvitius (1823–1901). Ten malby v interiéru provedl dle předloh Hanuše Makarta, Adolfa Fridricha Menzla a Leopolda Rottmana. Venkovní fresky s náměty dětských her jsou pak zhotoveny podle kartonů Josefa Mánesa.

Lannově rodině sloužila vila až do roku 1913. Poté se v ní vystřídalo několik soukromých majitelů. V meziválečném období sloužila diplomatickým účelům. V roce 1948 se stala majetkem československého státu. Od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky. Po rekonstrukci a restaurátorských zásazích nyní prostory vily slouží pro uspořádání konferencí, seminářů, školení, porad, koncertů, oslav a jako reprezentativní ubytovací zařízení.

Kompletní rekonstrukci střechy jsme prováděli v roce 2014. Použita byla falcovaná měděná krytina. Opraveny byly také balustrády, přeskleny světlíky a přezděny komíny.