Hrad Bítov patří k našim nejstarším hradům. Nad soutokem řek Želetavky a Dyje, v kaňonu tzv. Moravského Švýcarska, jej kolem roku 1055 v místě původního velkomoravského hradiště založil český kníže Břetislav I. Byl první z řetězce královských hradů chránících jižní hranici přemyslovského státu. V zastavení postupu německé kolonizace na sever zaujal významné místo. Z počátku 13. století se dochovala západní břitová věž. Po vymření Přemyslovců se dostal na víc než dvě stě let do rukou rodu Lichtemburků, ti přistoupili k přestavbě hradu a začali budovat základ hradu na východní straně v místech dnešního paláce. Vzniklo jádro dnešní hradní kaple Nanebevzetí Panny Marie (1334) a v základě i dnešní hradní palác, obě vstupní věže, štítová zeď i jižní křídlo.

Na přelomu renesance a baroka dostal hrad Bítov dnešní horizontální vzhled. V 17. století byl přestavěn na barokní opevněný zámek. Za hrabat z Daunů byl již pustnoucí hrad mezi lety 1811–1863 upraven do dnešní převážně novogotické podoby. K zvláštnostem patří sbírka preparovaných psů a koček barona Jiřího Haase z Haasenfeldu, posledního majitele. 49 kusů vycpaných psů tvoří největší sbírku svého druhu na světě.

Hrad je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR, od roku 2011 pak jako národní kulturní památka. Dlouholetým kastelánem hradu byl moravský historik umění a významný básník Jiří Kuběna (1936–2017), vlastním jménem Jiří Paukert, představitel generace tzv. šestatřicátníků, který zde uspořádal několik významných setkání českých, moravských a slezských básníků, literárních kritiků a redaktorů.

V letech 2015–2017 jsme rekonstruovali krovy a střechy jižního křídla, paláce a věže. Za tuto rekonstrukci jsme v soutěži „Pokrývači sobě“ Tondach pálená střecha 2017 získali první místo v kategorii historické budovy.