Vlašský dvůr je jednou z dominant Kutné Hory, jejíž historické jádro je součástí světového kulturního dědictví UNESCO. Tento bývalý královský palác s mincovnou, ve které se zpracovávalo místní stříbro, založil v roce 1300 král Václav II. na místě bývalého opevnění chránícího obchodní stezku. Razily se zde pražské groše. Název dvora je odvozen od italských odborníků (Vlachy), které král povolal k provedení finanční reformy. Vznikla zde centrální ražebna, nad ní bylo postaveno patro obývané králem. Bohatství kutnohorských stříbrných dolů se stalo základem královské moci a hlavním zdrojem prostředků. Kolem roku 1400 byl Václavem IV. palác s kaplí i šmitny (dílny) nákladně přestavěny.

Vlašský dvůr byl ve středověku i významným mocenským centrem a byl využit k pořádání mnoha státnických aktů. V roce 1409 zde byl vydán Dekret kutnohorský. Ten měnil poměr hlasů na Karlově univerzitě, omezil vliv cizinců a zaručoval stejná práva česky mluvícím studentům. Za husitských válek si zde vybudoval základnu Zikmund Lucemburský a řídil odsud svoje křižácká vojska. V roce 1471 zde proběhla volba katolického Vladislava Jagellonského českým králem. Ten zde pak i rád pobýval. Poslední velký sněm se tu konal v roce 1523. Královská mincovna byla zrušena v roce 1727. Od 18. století, po vytěžení dolů, dvůr ztratil na významu a postupně chátral, bylo zde sídlo radnice, obecní škola, lazaret. Nyní je zde umístněná stálá expozice mincovnictví.

Areál tvoří několik různých staveb. Původní gotické části jsou zachovány ve východním a severovýchodním křídle, ostatní jsou novostavbami z let 1893–98 (L. Lábler) v duchu novogotiky. Palác je chráněn jako národní kulturní památka.

Rozsáhlé práce, jejichž předmětem byla oprava krovu, montáž střešní břidlicové krytiny (použito bylo moravské krytí), a to včetně měděných klempířských prvků, jsme zde prováděli v několika etapách v letech 2013–2018.