Valdštejnský palác nechal vybudovat mocný český šlechtic (mimo jiné i vlastník vsetínského panství, které výhodně získal s mladou vdovou Lukrécií Nekšovnou z Landeka), generalissimus císařských vojsk Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna (1583–1634) jako svou pražskou rezidenci. A to pravděpodobně podle projektu italského architekta Andrey Spezzy. Ten je však někdy považován za prováděcího stavitele a jako vlastní architekt paláce je uváděn Giovani Battista Pieroni. Rozsáhlý dvoupatrový palácový komplex, jehož délka činí 340 metrů a největší šířka celkem 172 metrů, s hustou sítí oken a množstvím střešních vikýřů je jednou z nejvýraznějších staveb českého raného baroka. Vznikl na místě Trčkovského paláce, dalších 23 domů a tří velkých zahrad a cihelny. Součástí komplexu je také Valdštejnská jízdárna a Valdštejnská zahrada, jejíž uměleckou výzdobu svěřil Valdštejn císařskému sochaři Rudolfa II. Adrianu de Vriesovi. Ten zde vytvořil unikátní soubor soch a kašen. Sochy byly v roce 1648 uloupeny švédskými vojsky a teprve v letech 1912–1918 nahrazeny jejich věrnými kopiemi.

Albrecht z Valdštejna si sídla příliš neužil. V dokončeném sídle, než byl císařskými důstojníky zavražděn v Chebu, strávil maximálně 12 měsíců, možná však jen 80 dní. Na konci života byl císařem prohlášen za zrádce říše, a tak mohl být jeho rozsáhlý majetek zkonfiskován. Od císaře jej za symbolickou cenu odkoupil vévodův vzdálený příbuzný Maxmilián z Valdštejna. Valdštejnové pak palác obývali více než tři sta let.

Od roku 1945 je palác majetkem státu. Nyní slouží barokní palác jako sídlo Senátu Parlamentu České republiky. 18. prosince 1996 se zde konala jeho ustavující schůze. Jednací sál byl původně konírnou, ta však v polovině 18. století přestala sloužit původnímu účelu a celý prostor byl přestavěn. Valdštejnský palác je součástí národní kulturní památky.

V roce 2016 jsme zde prováděli opravy střechy, říms a fasády budovy A.