Muzejní budova Donathova paláce na Denisově ulici leží na místě s dlouhou historickou tradicí. Již v roce 1246 zde byl založen útulek pro malomocné. Později zde vzniklo několik objektů s kostelíkem. Špitál byl pojmenován nejprve po sv. Antonínovi, později po sv. Duchu. V roce 1785 byl v rámci josefínských reforem špitál zrušen. Působil zde výchovný ústav pro vojenské syny a arcibiskupský seminář. V roce 1843 byly všechny stavby, včetně gotického kostela, srovnány se zemí a podle návrhu Franze Brunnera zde vyrostl klasicistní soubor soudu a trestnice. Ta byla zrušena v roce 1901 a prodána městu.

V roce 1915 byl objekt odprodán sladovnické rodině Donathových. (Moritz Donath (1862–1932) byl vsetínský rodák.) Před sto lety tak započala přestavba na palácovou stavbu na základě projektu Jaroslava Kováře staršího ve spolupráci se sochařem Moritzem Lauem. Zrodila se tak stávající podoba objektu, areál byl adaptován pro obytné, obchodní a výrobní účely. V roce 1926 zde byl otevřen Radio bar a přístavbou vzniklo kino Central. Jeho interiéry byly v roce 1943 upraveny podle návrhů architektů Škvora a Zázvorky ml. V roce 1968 bylo v prostorách bývalého baru otevřeno Divadlo hudby. A konečně v roce 1989 objekt získalo Muzeum umění Olomouc. Započala tak nová etapa existence budovy, která byla zrekonstruována pro potřeby muzea. Nejprve podle vlastních návrhů, později podle projektů architekta Michala Sborwitze. Ten je i autorem návrhů poslední rekonstrukce, která proběhla při příležitosti stého výročí dokončení původní rekonstrukce objektu. Objekt nyní slouží expozicím a krátkodobým výstavám výtvarné kultury převážně 20. a 21. století.

V rámci rekonstrukce jsme se v letech 2016–2017 podíleli na obnově historické fasády a na rekonstrukci střechy muzea. Jako krytina byla použita námi vyráběná měděná šablona. Podpořili jsme také vydání publikace bývalého ředitele muzea, historika architektury Pavla Zatloukala o této budově.