Zámek Vranov nad Dyjí

Vranov nad Dyjí, národní kulturní památka, patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Historie zámku Vranov nad Dyjí, stojícího na skalnatém ostrohu nad řekou, je velmi bohatá. Poprvé se připomíná již ve slavné Kosmově kronice k roku 1100. Zprvu se jednalo o královský majetek. Původní hrad, pravděpodobně ještě dřevěný, byl součástí podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. Z roku 1323 se zachovala zpráva, že král Jan Lucemburský směnil svůj vranovský zeměpanský majetek s Jindřichem z Lipé, jedním z nejmocnějších mužů království. V 15. století získal Vranov bohatý a mocný rod Lichtenburků. Ten se zasloužil o postupnou přestavbu a král Vladislav Jagellonský jim propustil hrad do svobodného dědičného držení v roce 1499.

Pro 16. století je charakteristické rychlé střídání majitelů. Nejdůležitějšími vlastníky Vranova však byli původně bavorští Althannové. Za aktivní účast na moravském stavovském povstání v roce 1619 jim však bylo panství zkonfiskováno. Znovu se jejich majetkem stává až v roce 1680, kdy jej opět pro svůj rod kupuje ctižádostivý císařský tajný rada, přísedící moravského zemského soudu a říšský hrabě Michal Jan II. z Althannu, a to s cílem postavit moderní reprezentativní panské sídlo. Následné úpravy probíhaly podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Vranov se postupně mění v barokní zámek s impozantním Sálem předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m, který je vyzdoben sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od Johanna Michaela Rottmayra. Po skončení II. světové války se zámek stal státním majetkem. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti.

v letech 2016–2018 jsme prováděli obnovy krovů a střech nad sálem předků a východního, jižního a západního křídla. jako střešní krytina byla zvolena bobrovka firmy Tondach. nad klenbou sálu předků, pod historickou střechou, jsme při rekonstrukci jako pojistku proti zatečení zhotovili i provizorní plochou střechu foliovou.