Olomoucká radnice

Původně gotická budova olomoucké radnice vévodí Hornímu náměstí. Mezi světskými stavbami pozdní gotiky na Moravě vyniká svou náročností. Stavbu radnice s kupeckým domem povolil v roce 1378 moravský markrabě Jošt Lucemburský. Dřevěná stavba byla k užívání připravena v letech 1410–1411, ale již v roce 1417 vyhořela. S novou stavbou se započalo ve dvacátých letech. Ve vznosné sídlo se proměnila za vlády uherského krále Matyáše Korvína. Roku 1474 došlo k rozsáhlé přestavbě radnice, bylo postaveno druhé patro, vybudovány velký slavnostní gotický sál a místnost pro orloj. V 18. století byla provedena barokní úprava fasád. Jinak se úpravy omezovaly většinou na interiér. Pseudogotická přestavba proběhla až na začátku 20. století. Nejcennější součástí radničních budov je kaple sv. Jeronýma dokončená roku 1488. Radniční věž byla původně o třetinu nižší, současnou výšku 75 m získala v letech 1601–1670. 4 věžičky na radniční věži značí, že Olomouc měla hrdelní právo, a tedy svého kata.

Orloj je součástí severního průčelí radnice od 15. století. Jedná se o tzv. štrasburský typ, na který odkazuje třípatrové uspořádaní, Tříkrálový motiv a zvonkohra. Na konci II. světové války byl orloj spolu s radniční věží poškozen dělostřeleckými granáty. Svou kuriózní podobu od Karla Svolinského v duchu socialistického realismu získal v roce 1955 po kompletním přebudování. Podle původního plánu měla zvonkohra hrát Internacionálu, ale nakonec byly zvoleny hanácké lidové písně Daleká, šeroká cesta přes Holomóc, Vrbe jož se zelenajó a Za Náměšťó na kopečko.

Rozsáhlou rekonstrukci střech, co do objemu tesařských prací trojnásobnou oproti původním předpokladům, jsme prováděli v letech 2016–2018. V rámci oprav střech, kdy byla položena krytina malý prejz firmy Tondach, proběhla i rekon­strukce třinácti ozdobných věžiček a vikýřů na severní straně radnice.